V materiálu jsou uvedeny důvody pro výběr učebního obsahu. Je popsáno uspořádání kapitol. Posláním základních textů je, aby si žáci udělali celkový dojem o základních politických konfliktech, proudech doby, o roli některých osobností apod. Faktografie rozhodně není samoúčelem, ale má funkci podpůrnou. Učebnice nemá být ani moralizujícím soudem nad dějinami ani nemá přinášet nový výklad historického vývoje. Učebnice vede žáky především k tomu, co se nazývá historickým myšlením: chápat události v jejich širších vztazích, analyzovat jejich příčiny a následky, porozumět subjektivním motivům i objektivním předpokladům lidského jednání. Ukázky z pramenů počítají zejména se samostatnou prací žáků a učitelů. Autor učebnice si je vědom, že nelze být zcela objektivní. Tento přístup je v učebnici zastoupen drobnými úvahami, které tvoří doplněk k některým kapitolám. Tyto úvahy je třeba chápat jako autorův názor o kterém lze a mělo by se diskutovat. Obecně materiál podněcuje k diskusi nad tématy v souladu se snahou o rozvoj kompetencí. Učební text je koncipován tak, že střídá kapitoly politické s kapitolami věnovanými kultuře, společnosti atd. Dílčí podkapitoly jsou označené. Pramen je barevně označen a je psán kurzivou, je tedy jednoduché ho rozpoznat. Na konci každé kapitoly jsou vždy 4 barevné odrážky: Témata k zopakování, témata k zamyšlení, základní data, odkaz na doplňkovou literaturu. Na konci každé kapitoly je doplňková literatura. V samotném textu přímé citace nejsou. Učebnice vznikla před zavedením RVP, ale roku 2001 byla učebnici schválena podle MŠMT k zazářením seznamu učebnic pro SŠ jako součást ucelené řady učebnic pro vyučovací předmět dějepis s dobou platnosti 2 roky. Roku 2015 vyšlo nové vydaní s doložkou MŠMT (tuto verzi však nepopisujeme)